Miroslava Oberreiterová

V dětství se věnovala kresbě a studiu baletu, často se pohybovala v prostředí divadla. Po ukončení studií na střední škole se začala intenzívně věnovat malbě, především olejomalbě, akrylu a pastelu. Mezi její další umělecké činnosti patří divadelní scénografie a kostýmní návrhářství. Od roku 2001 žije a tvoří současně v Praze a v USA, na Floridě. Mezi její zatím nejvýznamnější ocenění patří 1. cena na Art festivalu v Českých Budějovicích v roce 2006 a zastoupení jejích prací v některých sbírkách (např. v Národní galerii Seychelské republiky nebo v soukromé sbírce Miloše Formana). Má velmi bohatou výstavní činnost nejen v České republice, ale také v Itálii, Holandsku, Francii, Maďarsku, Německu, mimo Evropu pak ještě v Americe a v Afric

Jejími inspiračními zdroji byly zpočátku česká krajina, divadelní prostředí a tvorba impresionistů. Tématem její první tvorby byla krajina, především Vysočina. Později se jednalo o středověké pohádkové motivy.

První zlom v její tvorbě se datuje od pobytu v italském městečku Fanana, po kterém následovaly samostatné výstavy ve Veroně, Vicenze a Catanii. To bylo ještě před pádem „železné opony“. V současné době čerpá nejvíce inspirace ze svých zahraničních cest včetně dlouhodobějších pobytů v evropských zemích, v Americe, Africe a Indii. To ovlivnilo zejména její chápání krásy, harmonie a světla, což je hlavní motto její tvorby.

Druhým zlomem, který znamenal jakýsi návrat ke krajině (tentokrát podmořské) byl pobyt na Seychelských ostrovech (zde se realizoval v roce 1995 její půlroční studijní pobyt). Barevnost jejích obrazů nejvíce ovlivnila pestrost Seychelských ostrovů a jejich podmořský svět, kde nejvíce pronikla do formy abstraktních tvarů fauny a flóry. Publicista Ladislav Plch napsal: „Od doby, kdy žeň obou svých pobytů v tropickém ráji ukázala na veřejnosti, se říká že «Oberreiterová dovede namalovat ticho»“.

Poslední téma, inspirované cestou po Indii, je propojení čtyř živlů – ohně, vody, země a vzduchu. Dostává se tak k prapůvodu naší existence, kdy harmonie těchto čtyř živlů vytváří podmínky k životu na této planetě. Podle jejích vlastních slov: „Jde mi hlavně o čistotu myšlenek, které jsou oproštěny od nenávisti a zloby a které vyjadřují volnost a světlo. Na této cestě potkávám ptáky, motýly, kteří zachovávají nám i příštím generacím velká přírodní bohatství a jejichž existence je důkazem, který symbolizuje koloběh života. Každý z těchto tvorů se pro mne stává symbolem harmonie a, i když žijí ve skupinách jako lidé, ctí individualitu jedince.“